Orientované a neorientované grafy, základní pojmy

Grafy představují místa a spojení mezi nimi
Grafy mají řadu různorodých aplikací
Teorie grafů se zabývá situacemi spojenými s grafy
- Hledání nejkratší cesty
- Problém obchodního cestujícího
- Problém barvení grafu
- Eulerovy cesty a kružnice
- …
Objekty se nazývají vrcholy, spojení pak hrany
Graf je dán množinou vrcholů a množinou hran mezi nimi
Nezáleží-li na orientaci hran, nazývá se graf neorientovaný, v opačném případě se nazývá orientovaný

Na obrázku je neorientovaný graf který má vrcholy $u, v, w, x$ a $y$
Vrcholy jsou znázorněny kroužky. Úsečky znázorňují hrany.
Protože v neorientovaném grafu nemají hrany orientaci, můžeme hranu mezi vrcholy reprezentovat neuspořádanou dvojicí, tedy dvouprvkovou množinou napr. ${u, w}$

Na obrázku je orientovaný graf který má opět vrcholy $u, v, w, x$ a $y$
Hrany jsou orientované a jsou znázorněny šipkami. Reprezentujeme je tedy uspořádanou dvojicí např. $< w, u >$

Neorientovaný graf je dvojice $G =< V, E >$ , kde $V$ je neprázná množina vrcholů a $E \subseteq {{u, v} ∣ u, v \in V, u \neq = v}$ je množina dvouprvkových množin vrcholů, tzv. neorientovaných hran
Orientovaný graf je dvojice $G =< V, E >$ , kde $V$ je neprázdná množina vrcholů a $E \subseteq V \times V$ je množina uspořádaných dvojic vrcholů, tzv. orientovaných hran
u ${u, v}$ říkáme, že hrana spojuje $u$ a $v$
u $< u, v >$ říkáme, že hrana vede z $u$ do $v$
u obou případů $({u, v}, < u, v >)$ se nazývají vrcholy $u, v$ koncové
Graf $G =< V, E >$ , $V$ a $E$ se nazývají množina vrcholů a množina hran grafu $G$ a značí se $V (G)$ a $E (G)$
Graf můžeme zadat přímo obrázkem, což může být přehlednější než jeho popis jakožto struktury $G =< V, E >$
K orientovanému grafu je třeba někdy uvažovat graf, který vznikne zanedbáním orientace stran. Říká se mu symetrizace orientovaného grafu
Symetrizace orientovaného grafu $G =< V, E >$ je neorientovaný graf $G^{'} =< V, E^{'} >$ , kde
- ${u, v} \in E^{'}$ právě když $< u, v >\in E$ nebo $< v, u >\in E$

Obrázek daného grafu není určen jednoznačně. Dva různé obrázky přitom mohou popisovat v zásadě stejné grafy, byť to na první pohled není patrné.
V případě, že graf je dán obrázkem, mohou se obrázky dvou v zásadě stejných grafů lišit rozmístěním vrcholů, zakreslením hran, popř. také označením vrcholů.
Grafy, které mají stejnou strukturu, se nazývají izomorfní.
Nechť $G_{1} =< V_{1}, E_{1} >$ a $G_{2} =< V_{2}, E_{2} >$ jsou neorientované grafy. Bijekce $h : V_{1} \to V_{2}$ se nazývá izomorfismus $G_{1}$ do $G_{2}$ , pokud pro každé vrcholy $u, v \in V_{1}$ je
- ${u, v} \in E_{1}$ právě když ${h (u), h (v)} \in E_{2}$
Nechť $G_{1} =< V_{1}, E_{1} >$ a $G_{2} =< V_{2}, E_{2} >$ jsou orientované grafy. Bijekce $h : V_{1} \to V_{2}$ se nazývá izomorfismus $G_{1}$ do $G_{2}$ , pokud pro každé vrcholy $u, v \in V_{1}$ je
- $< u, v >\in E_{1}$ právě když $< h (u), h (v) >\in E_{2}$

Části grafů se nazývají podgrafy
(Orientovaný nebo neorientovaný) graf $< V_{1}, E_{1} >$ je podgrafem grafu $< V_{2}, E_{2} >$ , právě když $V_{1} \subseteq V_{2}$ a $E_{1} \subseteq E_{2}$ . Podgraf $< V_{1}, E_{1} >$ grafu $< V_{2}, E_{2} >$ se nazývá indukovaný, právě když $E_{1}$ obsahuje každou hranu z $E_{2}$ , jejíž oba koncové vrcholy patří do $V_{1}$
Graf uprostřed společně s grafem vpravo jsou podgrafy grafu vlevo, přitom graf uprostřed není indukovaný protože mu chybí hrana ${u, w}$ , graf vpravo je.

Sled v grafu $G =< V, E >$ je posloupnost $v_{0}, e_{0}, v_{1}, e_{1}, ..., v_{n}, e_{n}$ kde $v_{i} \in V$ jsou vrcholy, $e_{i} \in E$ jsou hrany a platí, že
- $e_{i} = {v_{i - 1}, v_{i}}$ pro $i = 1, ..., n$ , je-li graf neorientovaný
- $e_{i} =< v_{i - 1}, v_{i} >$ pro $i = 1, ..., n$ , je-li graf orientovaný
Číslo $n$ se nazývá délka sledu
Sled $v_{0}, e_{0}, v_{1}, e_{1}, ..., v_{n}, e_{n}$ se nazývá:
- uzavřený, je-li $v_{0} = v_{n}$
- tah, neopakuje-li se v něm žádná hrana
- cesta, neopakuje-li se v něm žádný vrchol
- kružnice, je-li tahem, $v_{0} = v_{n}$ a s výjimkou vrcholů $v_{0}$ a $v_{n}$ jsou každé dva vrcholy různé
vzdálenost z vrcholu $u$ do vrcholu $v$ je délka cesty z $u$ do $v$ , které má ze všech cest z $u$ do $v$ délku nejmenší

Zkoušky