Architektura webové aplikace a problematika škálovatelnosti

Většina webových aplikací se skládá ze tří částí: uživatelského rozhraní, logiky aplikace a datového rozhraní.
Význam uživatelského rozhraní je jasný.
Logika aplikace reprezentuje implementovanou funkcionalitu.
Datové rozhraní představuje rozhraní pro připojení k databázi, kde jsou uložena data, se kterými aplikace pracuje.

Monolitická architektura

Celá aplikace je vyvíjena a nasazována jako jeden celek.
Výhody:
1. Srozumitelnost a jednoduchost: Noví vývojáři mohou snáze pochopit, jak aplikace funguje, protože vše je součástí jedné kódbáze.
2. Jednoduché testování: Testování může být jednodušší, protože neexistují závislosti na externích službách nebo síťových voláních, které by mohly komplikovat testovací proces.
3. Snadné nasazení: Jelikož je aplikace sestavena do jednoho balíčku, může být nasazení rychlé a jednoduché.
Nevýhody:
1. Škálovatelnost: Monolitické aplikace mohou být obtížně škálovatelné, zejména v distribuovaných prostředích nebo v cloudových službách, kde je potřeba flexibilně škálovat jednotlivé komponenty.
2. Obtížná údržba: S rostoucí velikostí kódbáze se může stát, že údržba a implementace nových funkcí bude složitější a nákladnější.
3. Nedostatek flexibility: Jakékoli změny, i malé, mohou vyžadovat znovusestavení a nasazení celé aplikace, což může být časově náročné a riskantní vzhledem k možnosti zavlečení chyb.
4. Odolnost vůči chybám: Chyba v jedné části aplikace může způsobit selhání celého systému.

Rozděluje aplikaci na 3 základní celky:
- Model - Odpovídá za práci s daty a přístup k databázi. Také určuje formát dat.
- View - Vytváří vizualizaci (UI). Typicky taková šablona jak bude vypadat webová stránka při poskytnutí určitých dat.
- Controller - Implementuje části funkcionality aplikace. Většinou metody, kterým lze předávat parametry.

Oddělení zájmů: MVC odděluje datovou logiku (Model) od zobrazení (View) a ovládací logiky (Controller), což umožňuje lepší správu a údržbu kódu.
Znovupoužitelnost: Každá část (Model, View, Controller) může být znovupoužita v jiných částech aplikace nebo dokonce v jiných aplikacích.
Testovatelnost: Díky oddělení logiky je každá část snadněji testovatelná, což usnadňuje vytváření unit testů a zvyšuje stabilitu aplikace.
Flexibilita: MVC umožňuje snadnou změnu uživatelského rozhraní nebo aplikační logiky, aniž by to mělo vliv na ostatní části aplikace.
Škálovatelnost: Díky oddělení zájmů je aplikace obecně snáze škálovatelná, protože lze jednotlivé komponenty rozvíjet nezávisle na sobě.

spočívá v rozdělení aplikace na malé, nezávislé služby, které spolu komunikují přes definované rozhraní nebo API
každá mikroslužba je samostatný proces, který provádí velmi specifickou funkci aplikace a je nezávislý na ostatních částech systému

Dekompozice: Aplikace je rozdělena na menší komponenty, které jsou často organizovány kolem obchodních schopností nebo funkcí.
Nezávislost: Mikroslužby jsou nezávislé na sobě, což znamená, že vývoj, nasazení a škálování každé mikroslužby může probíhat nezávisle na ostatních službách.
Decentralizace: Řízení a databáze jsou decentralizovány. Každá mikroslužba typicky spravuje svou vlastní databázi.
Jednoduchost: Každá mikroslužba je relativně malá a jednoduchá, což usnadňuje její pochopení, vývoj a údržbu.
Heterogenita: Různé mikroslužby mohou být napsány různými programovacími jazyky a používat různé technologie ukládání dat podle toho, co je pro danou službu nejvhodnější.

Složitost: Správa mnoha malých služeb může být komplikovanější než správa monolitické aplikace, zejména pokud jde o testování, sledování a zajištění bezpečnosti.
Komunikace: Vzájemná komunikace mezi službami přes síť může představovat výkonnostní a spolehlivostní výzvy.
Datová konzistence: Každá mikroslužba spravuje svá vlastní data, což může ztížit udržení konzistence dat napříč systémem.