John von Neumannova architektura
-
CPU:
- ALU (Aritmeticko-logická jednotka), provádí výpočty
- řadič (řídící jednotka), stará se o komunikaci po sběrnici
-
Operační paměť:
- Společná pro program i data (lehčí implementace, horší časová náročnost)
-
Sběrnice (datová, instrukční, řídící - byla schopná dělat vše)
-
Výhody:
- Rozdělení paměti pro kód a data provádí programátor
- Řídící jednotka přistupuje do paměti pro kód i data stejným způsobem
- Jedna sběrnice - jednodušší a levnější výroba
-
Nevýhody:
- Procesor může najednou pouze číst (resp. zapisovat) data nebo instrukce (von Neumann bottleneck)
- společné uložení dat a kódu může při chybě vést k přepsání vlastního kódu
-
program = předpis pro řešení úlohy, zápis algortmu, posloupnost elementárních kroků (tzv. instrukcí)
-
instrukce = interpretovaná (binární) data - mezi programem a zpracovávanými daty není z technického hlediska rozdíl
Harvardská architektura počítače
-
Velice podobná John von Neumannově, až na oddělené paměti pro program a pro data (ty tedy lze číst současně)
-
Výhody:
- Program nemůže přepsat sám sebe
- Paměti mohou být vyrobeny odlišnými technologiemi
- Každá paměť může mít jinou velikost nejmenší adresovací jednotky
- Lze přistupovat pro instrukce i data současně
-
Nevýhody:
- Dvě sběrnice kladou vyšší nároky na vývoj řídící jednotky procesoru a zvyšují i náklady na výrobu výsledného počítače
- Nevyužitou část paměti dat nelze použít pro program a obráceně
Navigace
Předchozí: Zpracování textu v unixových OS - základní utility, grep, sed, awk, jejich použití Následující: Číselné soustavy Celý okruh: 2. Informační technologie