Ekvivalence

  • Ekvivalence jsou matematickým protějškem k pojmu nerozlišitelnost

  • Binární relace na množině se nazývá ekvivalence, je-li reflexivní, symetrická a tranzitivní.

  • Vlastnosti:

    • Reflexivní
      • Každé z je totožné s , tedy nelze rozlišit od
    • Symetrická
      • Pokud nelze rozlišit od , pak i nelze rozlišit od
    • Tranzitivní
      • Pokud nelze rozlišit od a od , pak i nelze rozlišit od
  • Reflexivní a symetrická relace se nazývá tolerance

  • Tranzitivní tolerance se nazývá ekvivalence

  • Pro ekvivalenci na množině definujeme pro každé množinu

    • = třída ekvivalence prvku
    • je množina těch prvků , které jsou E-ekvivalentní
  • čteme jako ” a jsou E-ekvivalentní

  • Relace identity je nejmenší ekvivalence na

  • Relace kartézského součinu je největší ekvivalence na

Rozklad

  • Rozklad na množině je matematický protějšek shluků nerozlišitelných prvků

  • Nechť je množina. Systém množin splňují

    • pro každou
      • Rozklad na je systém neprázdných podmnožin
    • Pro každé platí: pokud , pak
      • Požadujeme, aby dvě různé třídy rozkladu byly disjunktní
      • Sjednocení všech tříd rozkladu bylo rovno množině se nazývá rozklad na množině .
  • Množiny nazýváme třídy rozkladu . Pro prvek označíme tu třídu rozkladu , která obsahuje .

  • Na množině existují dva mezní rozklady:

      • Všechny třídy rozkladu jsou jednoprvkové
      • Máme jen jednu třídu rozkladu , která je rovna celé
  • Všechny rozklady pro :

Rozklad a Ekvivalence

  • Nechť je rozklad na . Pak binární relace na definovaná

    • , právě když je ekvivalence příslušná rozkladu
  • Nechť je ekvivalence na . Pak systém množin definovaný

    • je rozklad příslušný ekvivalenci
  • Pro ekvivalenci na a pro rozklad na máme

Přirozené zobrazení

  • Rozklad na množině příslušný ekvivalenci označujeme běžně místo a někdy jej nazýváme faktorová množina podle

  • Jelikož , říkáme, že je třída rozkladu množiny podle

  • Uvažujeme-li o vztahu množiny a rozkladu , pak víme, že každému přísluší třída rozkladu , pro kterou

  • Pro ekvivalenci na tedy můžeme uvažovat zobrazení ,

    • kde pro každý , a nazýváme jej přirozené (kanonické) zobrazení.
  • Platí, že každé přirození zobrazení je surjektivní

  • je i injektivní, právě když pro každé , což je právě když

Předchozí: Binární relace na množině a jejich vlastnosti Následující: Uspořádání, Hasseovy diagramy Celý okruh: 1. Teoretické základy informačních technologií