Posloupnost

  • Každé zobrazení nazýváme číselná posloupnost
    • kde je libovolná množina libovolných objektů
    • pokud je obor hodnot číselný, pak mluvíme o číselné posloupnosti
  • Posloupnost je konečná, jestliže je definičním oborem množina , kde
    • takové posloupnosti označujeme jako uspořádáné -tice
  • Funkční hodnotu funkce v bodě nazýváme -tý člen posloupnosti a značíme apod.
  • Posloupnost s -tým členem pak zapisujeme nebo jen
  • Neformálně lze chápat jako kolekci hodnot, ve které jsou prvky dány svým pořadím (sekvence)

Způsoby zadání posloupnosti

  • Číselná posloupnost bývá zadána:
    1. Několika prvními členy 
      • z kterých jsou zřejmé následující členy
    2. Předpisem vyjadřující n-tý člen
    3. Rekurentně
      • Členy posloupnosti jsou určeny pomocí jednoho nebo více předcházejících členů
      • Typickým příkladem je Fibonacciho posloupnost:

Podposloupnost

  • Posloupnost se nazývá podposloupnost , právě když existuje posloupnost přirozených čísel tak, že je .

Speciální posloupnosti

Aritmetická posloupnost

  • Posloupnost se nazývá aritmetická, právě když existuje číslo takové, že pro každé platí
  • Číslo nazýváme diference aritmetické posloupnosti.

Geometrická posloupnost

  • Posloupnost se nazývá geometrická, právě když existuje takové , že pro libovolné platí
  • Číslo nazýváme kvocientem geometrické posloupnosti.

Monotónnost posloupnosti

  • Posloupnost se nazývá
  • Má-li posloupnost některou z prvních 4 vlastností, nazýváme ji monotónní.
  • Je-li posloupnost rostoucí nebo klesající, nazýváme ji ryze monotónní

Omezenost posloupnosti

  • Posloupnost se nazývá

Limity posloupnosti

  • Zkoumáme chování posloupnosti pro velká přirozená čísla
  • Jedná se o hodnotu, ke které se posloupnost přibližuje, postupuje-li do nekonečna

Konečné limity posloupnosti

Definice

Číslo se nazývá limita posloupnosti právě když

  • Píšeme
  • Takovou posloupnosti pak nazýváme konvergentní
    • říkáme že posloupnost konverguje k
    • např. geometrická posloupnost , pro jejíž kvocient platí , je konvergentní a , konverguje tedy k
  • Místo píšeme také , čteme posloupnost konverguje ke své limitě

Nekonečné limity posloupnosti

  • Posloupnost , která nemá konečnou limitu, nazýváme divergentní

Definice

Říkáme, že posloupnost má limitu , právě když Píšeme . Analogicky definiujeme .

Vlastnosti limit

Vlastnosti limit

  1. Každá posloupnost má nejvýše jednu limitu.
  • posloupnost buď limitu nemá (je divergentní) nebo má právě jednu
  1. Každá konvergentní posloupnost je omezená
  2. Nechť a jsou konvergentní posloupnosti a nechť a . i) ii) iii) (pro ; ) iv) pro

Limes inferior a Limes superior

  • Tyto pojmy můžeme chápat jako omezení zespoda a seshora pro hodně velké (v nekonečnu)
  • Posloupnost těchto mezí buďto nabývá nebo se nekonečně blíží v konečném počtu případů
  • Na rozdíl od limity, limes inferior i limes superior vždy existují
    • Limita posloupnost existuje, jestliže

Limes superior

  • Nechť je posloupnost reálných čísel. Pak definujeme
  • Tuto hodnotu nazýváme limes superior posloupnosti .
  • Alternativní zápis:

Limes inferior

  • Nechť je posloupnost reálných čísel. Pak definujeme
  • Tuto hodnotu nazýváme limes inferior posloupnosti .
  • Alternativní zápis:

Předchozí: Funkce jedné reálné proměnné, základní vlastnosti Následující: Limita funkce včetně nevlastních, jednostranné limity Celý okruh: 1. Teoretické základy informačních technologií