Přehled typového systému jazyka C

• Typový systém jazyka C zahrnuje primitivní datové typy, odvozené typy, složené typy a ukazatele.

Primitivní datové typy

1. Integer (celá čísla):
   • int (4B): Standardní celočíselný typ.
   • short int (2B): Krátký celočíselný typ.
   • long int (4B): Dlouhý celočíselný typ.
   • unsigned int (4B): Bez znaménka.
2. Floating-point numbers (desetinná číslo):
   • float (4B): Jednoduchá přesnost s pohyblivou řádovou čárkou.
   • double (8B): Dvojitá přesnost s pohyblivou řádovou čárkou.
   • long double (12B - 32bit a 16B - 64bit): Rozšířená přesnost s pohyblivou řádovou čárkou.
3. Character (znakové typy):
   • char (1B): Reprezentace jednoho znaku nebo malého celého čísla.
4. Void (prázdný typ):
   • void: Používá se pro funkce, které nevracejí hodnotu, a pro ukazatele bez konkrétního typu.
5. Enum (Enumerace):
   • enum: Umožňuje definovat typ, který může mít jednu z několika pojmenovaných hodnot.
   • enum week { Sunday, Monday, Tuesday, Wednesday, Thursday, Friday, Saturday };

Odvozené typy

1. Array (pole):
   • Pole je kolekce prvků stejného typu uložených v sousedních paměťových místech.

int arr[5] = {1, 2, 3, 4, 5};

2. Pointers (ukazatele):
   • Ukazatele jsou proměnné, které obsahují adresu v paměti.
   • Deklarace ukazatele se provádí před typem proměnné, např. int *ptr; pro ukazatel na celé číslo.
   • Ukazatele mohou být použity k práci s dynamickou pamětí a pro předávání adres funkcím pro manipulaci s daty mimo danou funkci.

int num = 10; // Deklarace a inicializace celočíselné proměnné
int *ptr;     // Deklarace ukazatele na celočíselnou hodnotu
 
ptr = #   // Nastavení ukazatel tak, aby ukazoval na adresu proměnné num
 
// Změna hodnoty proměnné num pomocí ukazatele
*ptr = 20; //Pomocí operátoru dereference měníme hodnotu a né adresu
 
printf("Hodnota na adrese, kam ukazuje ptr: %d\n", *ptr);

3. Strings (řetězce):
   • V C jsou řetězce implementovány jako pole znaků zakončené nulovým znakem \0.

char str[] = "Hello, World!";

4. Structures (struktury):
   • Struktura je uživatelem definovaný typ, který umožňuje seskupení různých typů dat pod jeden název.

struct Person {
    char name[50];
    int age;
    float salary;
};
 
struct Person p1;

5. Unions (uniony):
   • Union je podobná struktuře, ale všechny její členy sdílejí stejnou paměťovou oblast.
   • To znamená, že v unii může být v daném okamžiku uložen pouze jeden člen, a všechny ostatní členy přepíšou stejnou oblast paměti.

union Data {
    int i;
    float f;
    char str[20];
};
 
union Data data;

Složené typy

• Složené typy jsou typy, které kombinují více primitivních nebo odvozených typů

1. Pole struktur:

struct Person people[5];

2. Pole ukazatelů:

int *ptrArr[5];

3. a další

Typové modifikátory:

• const: Určuje, že hodnota proměnné je neměnná.
  • const int constantValue = 10;
• volatile: Indikuje, že hodnota proměnné se může změnit mimo kontrolu programu
  • například hardwarovým zařízením
  • volatile int sensorValue;
• signed/unsigned: Určuje, zda může být hodnota typu záporná (signed) nebo je vždy nezáporná (unsigned).
• restrict: používá se s ukazateli, aby kompilátoru sdělilo, že ukazatel je jediným referenčním ukazatelem na objekt, na který ukazuje.

Typové přetypování:

• Přetypování umožňuje změnit typ proměnné na jiný typ.
• Například (int) 5.5 provede přetypování desetinného čísla na celé číslo.

Navigace

Předchozí: Večeřící filozofové Následující: Principy správy paměti v jazyce C Celý okruh: 3. Programovací jazyky a programování